Článek v CZECHDESIGN

Na mateřské dovolené začaly s tvorbou pro děti. Značka PIPASIK se inspiruje v metodě Montessori a nabízí kreativní hry a sešity, které učí děti hrou

Odkaz na článek: CZECHDESIGN MAGAZÍN

Na mateřské dovolené začaly svým dětem připravovat vlastní edukativní hry, které sdílely s ostatními rodiči. Kreativní sešity, origami a papírové skládačky. Z koníčku se stala značka inspirovaná principy Montessori, která dává prostor několika českým ilustrátorům. V loňském roce vyhrály za zpracování kreativního sešitu Poznávej ptáčky Zlatou stuhu, výroční cenu pro tvůrce nejlepších dětských knih. Se Zuzanou Šulekovou a Jitkou Musilovou jsme se společně bavily o produktech značky PIPASIK a o tom, co je k jejich výrobě vedlo.

Jak jste se potkaly?

ZUZANA: Potkaly jsme se během mateřské dovolené, když se nám narodily nejstarší dcery. Bydlely jsme poblíž a vzájemně o sobě věděly, protože jsme obě ze stejného oboru, vystudovaly jsme architekturu. Dávaly jsme se do řeči při potkávání tady na Praze 7. V té době jsem měla webovou stránku, která se jmenovala PIPASIK, kam jsem dávala zdarma ke stažení aktivity pro rodiče s dětmi. Většinu ze zveřejněných aktivit jsem tvořila pro svoji dceru. Už na začátku jsem Jitce nabídla spolupráci a ona ji neodmítla, takhle nějak to vše začalo.

JITKA: Ano. První aktivity jsme tvořily pro naše děti a poskytovaly zdarma ke stažení. Na základě toho jsme poté vybraly, co lidi nejvíce zajímá, a začaly z toho skládat první produkty určené k prodeji. Byly to produkty Stela, Zvířátka a Svetry a Origami. 

Souvisely tyhle první dostupné aktivity také s Montessori metodou?

JITKA: Není to tak, že bychom si vzaly Montessori příručku a z ní začaly tvořit. Doteď tvoříme z vlastní podstaty a v této metodice se jen inspirujeme. Spíš bych řekla, že se jedná o hry využívající Montessori principy.

ZUZANA: Jde o principy, které jsme vyzkoušely na našich dětech, a protože měly úspěch, poskytly jsme je dalším rodičům prostřednictvím aktivit zdarma. Z nich také v naší práci často vycházíme. Metodou Montessori se inspirujeme, ale vybíráme si z ní, co je nám v tvorbě nejbližší.

JITKA: V době, kdy jsme začínaly, tady na trhu nebylo mnoho kreativního materiálu, co bychom chtěly dětem poskytnout. Teď už je těch věcí nespočetně mnoho. Do vlastní tvorby jsme se pustily hlavně kvůli tomu, že tenkrát byla nabídka opravdu malá.

Přicházíte tedy samy s vlastními strategiemi?

ZUZANA: Ano. Vybíráme si témata, která nás zajímají nebo osloví, a vytvoříme si vlastní koncepci produktu. Obě přicházíme s vlastními nápady, které potom vzájemně konzultujeme. Samozřejmě máme k dispozici i odborníky na dané téma, kteří nám pomáhají při tvorbě.

V čem spočívají vaše hry?

JITKA: Možná je nejlepší uvést příklad: třeba Čmáropis je určen pro nejmenší děti. Je to sešit s jednoduchou osnovou, podle kterého děti vyplňují úkoly od těch nejjednodušších po složitější. Snažíme se, aby si tam každé dítě našlo něco, co ho zajímá, a aby úkoly nebyly striktně dané. Vždycky je v tom volnost a prostor pro diskusi. Dítě hledá například tečky stejných barev nebo třeba vymýšlí, kam může plavat namalovaná loďka, a zapojuje tak fantazii.

ZUZANA: A to je právě jeden z principů Montessori, tedy volného výběru. Dítě si vybere, co ho zaujme a baví, a díky tomu se pak více soustředí.

JITKA: Dále se děti ve Čmáropisu učí rozeznávat, co je ovoce, co je zelenina, rozeznávat přírodniny, ale vždy nenásilnou, volnější formou.

ZUZANA: Všechny naše sešity jsou udělané na podobném principu. V našich knihách se stříhá a kreslí, což je další Montessori princip, ruka je nástrojem ducha. Dítě manuálně něco tvoří a neuvědomuje si, že se učí něčemu novému. Myslíme si, že čím více smyslů je do dětské práce zapojeno, tím se efekt násobí.

Jak vybíráte témata pro hry?

ZUZANA: Vybíráme si témata, jako je příroda, svět okolo nás, životní cykly, hvězdy… Například naše hra Noční život se věnuje životním cyklům. Je v ní podložka s vývojovým cyklem člověka, knížka a k tomu šest karet, které v noci svítí. V každé jsou čtyři vkládací žetony s životním cyklem zvířete, jež dítě vydloubne a poskládá životní cyklus zvířete na podložku. Nebo si poskládá celistvý obrázek, který díky fluorescenční barvě ve tmě svítí. U téhle hry, vlastně i u našich sešitů, je důležitým prvkem přítomnost rodiče, který si s dítětem hraje, předčítá mu text a rozvíjí s ním daná témata. Nemáme klienty, kteří kupují hračku dítěti, aby od něj měli pokoj. Možná je to naše nevýhoda, ale tvoříme pro rodiče, kteří chtějí s dětmi trávit čas.

JITKA: S hračkou si potom děti samozřejmě pohrají i samy, ale je tam třeba počáteční výklad. Mezi naše zákazníky patří často i rodiče, kteří vzdělávají děti doma.

Na svých stránkách máte uvedené, že nabízíte i hry na míru pro firmy. Jak velkou část prodejů tvoří tyto zakázky? 

ZUZANA: Vyráběly jsme například dárkové sady ke dni otevřených dveří, kde jsme na míru klientovi vytvářely balíčky kreativní zábavy pro děti. Zároveň jsme připravovaly workshop na téma roboti, protože to souviselo s obchodními zájmy dané firmy. Připravujeme například i podklady pro dětské dílny na různých akcích.

JITKA: Většinou netvoříme přímo originální hru na zakázku, spíše upravujeme naše stávající hry, posouváme je do jiných vizuálů dle přání klienta. 

ZUZANA: Firmy nás oslovují proto, že mají po krk plastových klíčenek, nafukovacích balónků a různých propisek, už jim to leze na nervy. Proto osloví nás. Je třeba ale říct, že se tyhle spolupráce hodně zpomalily až zastavily kvůli covidu a ani dnešní situace jim nenahrává.

Myslíte si, že u vás zákazníci nakupují právě proto, že jsou unavení z plastových hraček?

JITKA: Částečně ano. Samozřejmě jim nevidíme do hlav. Ale když se jich ptáme, tak většinou hledají něco jiného. Nějakou alternativu k tomu, co najdou normálně v hračkářství nebo papírnictví.

ZUZANA: Hlavně jsou to asi lidé, kteří mají rádi pěkné věci a design. Když se s nimi bavíme na různých akcích nebo u nás v obchodě, tak to naši stálí klienti často zmiňují. Kreativní sešity, které seženete v papírnictví, jsou možná obsahově kvalitní, ale vizuálně už často nezaujmou.

Jak tedy řešíte ilustraci svých produktů?

JITKA: Snažíme se na každý náš produkt najít toho nejvhodnějšího ilustrátora, kterému by daný produkt sedl tematicky. Takže naše produkty neilustruje jen jeden člověk.

ZUZANA: Některé hry a sešity jsme ilustrovaly i samy.

JITKA: No. My jsme musely začít samy, jinak to nešlo (smích). Ale hned, jak jsme měly příležitost, daly jsme prostor zkušenějším.

Mohly byste dát nějaký příklad českých ilustrátorů, se kterými jste spolupracovaly?

ZUZANA: Například na sešitu Á-BÉ-CÉ-DÉ, to je naše novinka, jsme spolupracovaly s Petrou Waldauf Slabou. To byla velmi dobrá spolupráce, budeme rády, když bude pokračovat.

JITKA: Nejvíc produktů pro nás ilustroval Martin Krkošek z grafické dílny Uuterky, s ním naše vydavatelství vyhrálo minulý rok Zlatou stuhu, v roce 2019 získal s další naší publikací nominaci na Nejkrásnější českou knihu roku. Je to nejen výborný ilustrátor, ale i technicky založený člověk a to nám vyhovuje.

ZUZANA: Dále jsme spolupracovaly například se studiem Tomski & Polanski na hře Noční život, Anetou Holasovou na hře PROMĚNY, Andreou Tachezy na knížce O růži, která nechtěla spát nebo Táňou Martincová na Čmáropisu.

Jak volnou ruku dáváte ilustrátorům? Přijdete za nimi s přesnou představou?

ZUZANA: No, bohužel přicházíme s přesnou představou (smích).

JITKA: Když to převedu na terminologii z architektury, tak vlastně dostanou prováděcí dokumentaci, kterou mají zrealizovat. Někomu tento přístup k práci sedí, někomu ne, ale vždycky do toho vstoupí se svým uměleckým duchem.

ZUZANA: Jsou omezeni v tom, co mají nakreslit, ale ne v tom, jak to mají nakreslit. My korigujeme jen ty technické věci, aby vše fungovalo po formální stránce, ale i technicky v tiskárně. Proto se samozřejmě musí občas něco předělat.

JITKA: Ale jde spíš například o okraje, kdy musí počítat s tím, že se ze stránky bude něco vytrhávat a musí se tedy vejít do určitého prostoru.

Takže vlastně volná fantazie v rámci ohraničení.

JITKA: To by museli říct oni, nám se to těžko popisuje. My jim dáme do rukou sestavený sešit a oni si typy postaviček apod. můžou domyslet sami. Už jsme i zkoušeli dát jim volnou ruku, ale v tom se potom spíše ztrácí a neví, co po nich chceme. 

ZUZANA: Například Petra Slabá musela v Á-BÉ-CÉ-DÉ u písmena H nakreslit hydrant, hotel, požár, dostala slovně osnovu obrázku na dvě stránky a poté už to bylo na ní.

JITKA: Jediná Andrea Tachezy dostala volnější ruku, protože šlo o klasickou prózu a ne o edukativní hru. Krabice a obaly děláme my. Ilustrátoři dodají obrázky, ale my je pak dáme dohromady. 

ZUZANA: Zatím jim to nevadilo. Doufám (smích).

Jaká je náplň vašich workshopů?

ZUZANA: Workshopy mají většinou téma té dané akce, na které jsou pořádány. Občas témata vymýšlíme samy, třeba při workshopupro našeho partnera Agátin svět, na jaře jsme například vařily z papíru.

JITKA: Často to ale záleží na tom, co nám zadá zadavatel.

ZUZANA: Třeba na Zažít město jinak jsme si zvolily téma architektura. Každé dítě dostalo stejný pozemek se stejnou kostičkou jako základ pro domeček a k tomu plno materiálu, ze kterého mohly děti cokoliv vytvořit. Pak se domy daly vedle sebe, vytvořila se ulice a bylo vidět, jak je každý dům jiný, že i ze stejného základu může každý vyrobit něco jiného.

JITKA: Měly tam dřevo, látky, stromečky, okénka. Bylo pěkné vidět, jak se k tomu každý postavil a co z toho pak vzniklo.

Jak si hledáte zákazníky?

JITKA: Člověk musí být někde vidět, to je velký díl té práce, takže obrážíme festivaly. Je to všechno časově náročné, ale chceme se za rok alespoň několika zúčastnit. Snažíme se rozšiřovat svou maloobchodní síť, aby se o nás dozvědělo co nejvíce lidí. Když na těch akcích nejsme, usilujeme o to dostat se tam alespoň prostřednictvím někoho spřáteleného. Jsme trochu omezené tím, že není jednoduché nechat přes víkend doma manžely se třemi dětmi, ale postupně se to zlepšuje (smích). Taky máme malý obchůdek na ulici Františka Křížka, ten funguje jako kancelář i showroom.

Text: Krystýna Jandová, CZECHDESIGN